13. února 2014

O čem se nemluví

Nevlídná obsluha v restauraci. Obtěžování telefonními prodejci. Software nefunguje, jak má. Mail na dvacet minut vypadl. Spory o malichernosti. Říká se tomu starosti prvního světa a tvoří to dost podstatnou část obsahu Facebooku, Twitteru a tak podobně.

Z čehož by se dalo usoudit, že jsme zhýčkané potvory, jež si vymýšlejí hlouposti, protože žádné opravdové starosti nemají.

Soudím, že to je jinak. Opravdové osobní starosti jednoduše nejsou téma pro sociální média, ledaže se týkají širší skupiny lidí, a pak jim těžko říkat osobní. O závažné nemoci v rodině, ztrátě důvěry v člověka, který ji u vás měl, o pracovní krizi, o tom, že jste v dluzích až po uši... o tom na Facebook psát nebudete. Namísto toho si pro odreagování radši postěžujete, že vám už zas volali z Vodafonu a nabízeli něco, oč rozhodně nestojíte.

Při posuzování doby a generace a sociálních médií jako takových — vezměme tohle v úvahu.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Asi špatní kamarádi.

Zdravotní problém (fotky included), dluhy, parte, mnozí lidé tím běžně plni facebook :)

Anonymní řekl(a)...

Jen takový postřeh. Na webu andrej-babis.cz je asi nějaký feed z twittru anobudelip, ale je to jejich twitter? Mají na facebooku anobudelip, maji na youtube anobudelip a tam na Twitteru se bavi o Soči olympiádě? Je to vůbec jejich? Proč to není jejich?