1. března 2014

Filtrem vlastních (ne)znalostí

Vždycky jsem pokládal za samozřejmé, že současná mladá generace (řekněme pod třicet) je šikovnější a úspěšnější než my starší (řekněme přes 45). Vidím to kolem sebe na každém kroku. Mladí lidé jsou tvořiví, podnikaví, odvážní a sebevědomí v míře, kterou jsme my v jejich věku neměli. Mám z toho radost. Ostatně, byla by katastrofa, kdyby to tak nebylo, kdyby nová generace nevyužila možností, které se po roce 1989 naskytly.

Mám radost z českých startupů světové úrovně, z mladých českých vědců na dobrých zahraničních univerzitách, ale taky z prodavačky v pekařství v Chrudimi, která cizince pohotově obslouží v plynné angličtině s perfektním přízvukem. Mám radost ze svých studentů na VŠE a na iCollege. Mám radost z generace, díky níž na stará kolena bydlím v Evropě, ne v gubernii. Jezdí na Nový Zéland s větší samozřejmostí, než my jsme jezdili do Nového Boru. Znají svou hodnotu a chovají se podle toho.

Velice mě zaujal krátký text Tomáše Feřteka na blogu Respektu. Píše tam ohromně důležitou věc:
(...) ti starší posuzují mladší obvykle podle toho, co umí sami - a myšlenkovou matricí je pro ně právě vzdělávání, které před lety sami získali. Pokud ti mladší neumí, co umím já, považuji je za nevzdělané. 
Fakt, že ti mladší umí něco, co já neumím, se mi posuzuje mnohem hůř. Prostě proto, že často ani neumím pochopit, co oni to vlastně umí a k čemu jim to je. Je to zcela mimo můj záběr. Když srovnám svoje vzdělání ve dvaceti se svými dětmi, ano, přečetl jsem v jejich věku asi tak stonásobně víc knih. Ale to je tak všechno. V dalších parametrech na ně nemám ani náhodou.
To je přesné a Feřtek zasluhuje velké ocenění za odvahu — je o rok mladší než já a tímhle článkem generačně zradil. Hluboce s ním souhlasím. A doporučuji svým vrstevníkům: přečtěte si to celé, pomalu a pozorně. A vzpomeňte si na to, až budete zas nadávat, že mládež nestojí za nic (budete, neříkejte, že ne, znám vás jak své boty, však jsem jeden z vás).

Přiznat si, že velká část toho, co jsme se naučili ve škole, bylo k ničemu, je velice nepříjemné. Přiznat si, že mýtus o kvalitním vzdělávacím systému socialistického Československa je z velké části opravdu jen mýtem, je ještě těžší. Přestat filtrem těchto předsudků posuzovat své okolí je asi vůbec nejtěžší. Ale jestli chceme, aby nás mladší brali aspoň trochu vážně, aby v nás byli ochotni vidět lidi, s nimiž má smysl se bavit, pak to zvládnout musíme. Nezvládneme-li, jsme opravdu odepsaní. A na to jsme pořád ještě moc mladí, milí spolužáci!

Nedávno jsem jednomu vrstevníkovi nadšeně vyprávěl, že někteří ze studentů, jež učím, píšou lépe anglicky než česky. Zachmuřeně přikývl: „Jasně — oni přece už vůbec neumějí pravopis.“ Dá se k tomu něco dodat?

2 komentáře:

Pavel řekl(a)...

Děkuji za výborný a důležitý komentář, článek Tomáše Feřtka jsem také také hodnotil jako velmi podstatný. Nejsem sice ještě čtyřicátník, ale podobný pohled se mi občas do myšlení propašuje ;-))

Souhlasím se vším, co jste na generaci do 30 vyzdvihl. Na druhou stranu bych rád upozornil na 2 negativa, která považuji za velmi systémově nebezpečná.
Možná je to jen můj subjektivní názor, ale setkávám se s ním poměrně často (největší šok bylo suplování jednoho semestru nepovinného předmětu na fakultě sociálních studií). Vidím obrovský propad ve schopnosti přemýšlet a pracovat s abstraktními pojmy. Pokud něco nebylo jak manuál: udělej A, udělej B, udělej C, tak studenti 3. ročníku vůbec nechápali. Možná to má souvislost s propadem matematiky v našem školství, ale uvažování v širších souvislostech a v obecnějších pojmech je na dost kritické úrovni. (Nedokážu úplně posoudit, jak to bylo dříve, sám jsem s tím problém nikdy neměl a vrstevníky jsem samozřejmě hodnotil jinak...)

Druhou věcí, kterou vidím jako velmi problematickou do budoucna je používání "selského rozumu". Je to velmi vidět třeba v diskusích a argumentacích, nejčastěji to vidím u vývojářů ;-)
S používáním perfektní logiky z jim známých fakt vytvoří zcela nereálnou konstrukci, kterou mají za naprosto pevnou intelektuální skálu. Že tam chybí několik zásadních vztahů, souvislostí nebo daností nejen netuší, ale nehodlají to ani připustit. Nevím, zda je to nedostatkem znalostí (z mého pohledu středoškolského učiva třeba fyziky, chemie..) nebo ignorací vůči jiným stavebním kamenům dané konstrukce, než které dotyční získali před pár kliky na wikipedii nebo z rychlého vyhledávání tématu.
Takto lze kritické myšlení zneužít vlastně pro cokoliv...
Stačí jen o něco šikovnějšího OkamuroMacha, a budeme tu mít armádu přesvědčených diskusních bijců, kteří celou společnost zavedou úplně mimo...

Mám z toho obavu, kritické myšlení začíná být téměř opakem toho, co neslo jako výsostně pozitivní a podstatná hodnota demokratické společnosti.

Pardubitz řekl(a)...

Jsou to zajimave myslenky, Petre. Respekt k tomu, ze se snazime u mladsich posuzovat neco, co vlastne ani posoudit nemuzeme, je inspirativni. Ale kdyz se zamyslim nad onim pripadem s pravopisem, nabada me to k opatrnosti. Mam dojem, ze tak, jako nemuzeme zcela rozumnet tomu, co je dnes dulezite a cemu vskutku nerozumime, tak mozna obdobne nemuzou "mladi" rozumet tomu, jak moc je dulezity onen "pravopis". Snad konkretneji: je pravdepodobne, ze vetsina ceske populace se bude pohybovat spise ve svete "ceskem" nez "anglickem". Summa summarum - meli bychom mit respekt jak k tomu, co nezname, tak i stale kriticky zvazovat, co je dulezite ze "stary" znalosti a nevzdavat se jich prilis rychle.